Navigace: VHSB - Vojenské Historické Sdružení Brdy >> Články

Brdské záhady II.

V katastru vystěhované a zbourané (r.1952) obce Hrachoviště se v hlohovém křoví přímo u cesty nacházejí pozůstatky stavby o které jsem již roky věděl, ale nijak hlouběji jsem nad jejím původním účelem nepřemýšlel. Žil jsem v domění, že se jedná o nějaký propadlý sklípek či něco podobného... Tomu ovšem neodpovídá poloha lokality, několik set metrů vzdálené od míst kde stávaly statky a domy obce.

Ovšem v průběhu minulého roku jsem zjistil, že zbytky „sklípku“ byly vyčištěny (péčí jednoho z rodáků z Hrachovišť) a při následném průzkumu mé přesvědčení, že se nejedná o nic zvláštního padlo. Co to tedy vlastně je???

Začal jsem se trochu vyptávat a zjistil jsem, že zde ve skutečnosti byla pec na pálení vápna.

Oproti jiným v ČR dochovaným pecím ja tato velmi malá a pravděpodobně se tedy zde vypálené vápno používalo přímo na místě. O stáří pece nemám žádné údaje, podle zbytku stavby se jedná pravděpodobně o nejstarší a nejjednodušší typ, tzv. „milířovou“ pec (či pec „polní) – tyto pece bývaly kamenné, uvnitř mohly být obložené cihlami, spodní část byla zapuštěna do terénu (1 – 1,5m) a baňatá vrchní část (pokud zde byla, tak není zachována) mohla dosahovat výšky i několika metrů. Kanálek u základů pece sloužil k jejímu zapálení, vhánění vzduchu a odebírání vápna.

Proces pálení vápna: Do pece se horem střídavě ukládalo dřevo či uhlí a vápenec (který v tomto konkrétním případě bylo třeba dovážet – nejbližší vápencové lomy se nacházejí v Českém krasu). Dřevo (uhlí) sloužilo jako zdroj tepla pro tepelnou reakci, kterou se vápenec postupně „vypaloval“ na pálené vápno a zplodiny odcházely do volného prostoru komínem pece. Vsázka postupně pecí klesala dolů a dole bylo již pálené vápno vyhrabáváno.

Vápno bylo vždy jednou ze základních surovin ve stavebnictví, ale používalo se i v hutnictví – tím se nabízí možná souvislost s důlní a hutnickou činností na blízké Jedové (Dědovo) hoře, kde se pravděpodobně již od 13. století až do roku 1870 (podle jiných pramenů 1871) těžila železná ruda a v některých obdobích souběžně s ní i cinabarit, ze kterého se získávala rtuť. Jedním ze způsobů výroby rtuti je pražení rudy s příměsí redukčního činidla. A jako redukční činidlo se používaly železné okuje nebo vápno.

V každém případě jsou pozůstatky pece zajímavou a v Brdech ojedinělou technickou památkou.