Navigace: VHSB - Vojenské Historické Sdružení Brdy >> Články

Nová mapa BRDY 1:25000

BRDY 1:25000

Na trhu se objevila nová cykloturistická a turistická mapa Brdy (Strašicko a Rožmitálsko) v měřítku 1: 25000. Vydala ji v září 2011 společnost Geodézie On Line, spol.s.r.o., ve spolupráci s občanským sdružením Brdy Res-publica nákladem 3000 výtisků.

Mapa je oboustranná a pokrývá celé území Středních Brd (VÚ Brdy) i jihozápadní část Brdské vrchoviny, Třemšínsko.

Nemohu posoudit její přesnost a zpracování zachycující oblast přírodních parků Brdy a Třemšín , ale k oblasti vojenského újezdu Brdy bych měl několik připomínek.

A začněme tím, v čem je nová mapa přínosná a proč bychom si ji měli pořídit.

-         měřítko 1:25000 dovoluje znázornit podrobnosti a hojnost mapových údajů,  které u map menšího měřítka nenajdete

-         věnuje se krajině, která byla našimi „civilními“ kartografy z důvodu existence vojenského újezdu dlouho (a někdo může dodat, že nuceně) opomíjena

-         jsou v ní vyznačeny v současné době částečně zpřístupněné (o víkendech a státních svátcích) oblasti VÚ Brdy, včetně cyklotras a značených turistických cest

A teď k tomu, co se nepovedlo, co se plánuje a několik vysvětlení.

-         prvním nedostatkem je červené šrafování plochy VÚ (zakázané území), které podstatně snižuje čitelnost mapy. Vhodnějším by tedy možná bylo jen výrazně vyznačit současné hranice VÚ

    Další připomínky podrobněji rozvedu. Ovlivněn nejspíše četbou historických románů, žil jsem v představě o náročné a odpovědné práci zeměměřičů a kartografů, snažících se co nejpřesněji zachytit krajinu, její význačné dominanty, ale i osídlení a mnoho dalších prvků. Doba se ale změnila a realita je dnes zcela jiná. Vydání mapy je nyní podnikatelským záměrem a její obsah a správnost údajů není zjevně až tak důležitým hlediskem. Podle slov jednoho z jejích tvůrců je totiž mnohem zásadnější zda bude z tiskárny k dispozici ve vhodném termínu. Konkrétně třeba tak, aby mohla být slavnostně uvedena na trh na zářijovém semináři „Ochrana Brd povojenských“ (Strašice, 15. a 16.9. 2011).

    Ředitel společnosti Geodézieonline po vydání mapy přispěl do diskuze, která se o ní rozproudila, s tím, že začátkem jara letošního roku (2011) požádali vojenský újezd (přesněji tedy snad Újezdní úřad Vojenského újezdu) o možnost vstupu a vjezdu do VVP. Byli odkázáni na ministerstvo obrany. K datu vydání mapy jim prý žádná odpověď nedošla.

    Je tedy bezesporu zajímavým (a odvážným!) počinem vydat v měřítku 1:25000 mapu území, kam nebyl odpovědnými úřady kartografům vstup povolen. Veškerou práci v terénu tedy zvládli zdarma a ve svém volném čase amatéři seskupení okolo  občanského sdružení Brdy - Res publica, ostražitě se pohybující bez povolení Újezdního úřadu brdskými lesy, dopadovými plochami a střelnicemi. Sice právě tohle může vyvolávat romantické vzpomínky na to jak v minulých staletích mapování neznámých území plných nepřátelských domorodců probíhalo, oceňme jejich odvahu, ale výsledek této snahy bohužel jaksi neodpovídá vynaloženému úsilí.

   Pan ředitel společnosti Geodézieonline se nakonec vyjádřil v tom smyslu, že se tedy povedlo díky spolupráci o.s. Brdy - Res publica alespoň položit základní kámen turistické mapy.

    I tak ale stačilo náhled mapy před jejím vydáním poskytnout širšímu okruhu lidí, kteří se o Brdy „vojenské“ zajímají, mohli k mapě též něco říci či doplnit a nemuselo v ní snad tedy být zdaleka tolik chyb. Dalším cenným pramenem informací  a připomínek by jistě byli i lesníci po desetiletí zde působící.

    Ale nic není ztraceno, budou následovat další vydání a Geodézieonline ráda přivítá vaše připomínky ke zkvalitnění mapy. Takže courejte po Brdech, prohrabávejte archivy, zpovídejte pamětníky, lesní personál, věnujte se studiu starých mapových děl a vaše poznatky budou možná (po ověření) zapracovány do kvalitnější mapy, kterou si pak budete moci koupit. Společnost Geodézieonline ostatně již opravy a připomínky k mapě dostává.

    Proč chyby a nedostatky v mapě vznikly pan předseda o.s. Brdy -  Res publica srozumitelně objasnil - tlačil čas a nebyl velký prostor pro složitější domlouvání kdo si co vezme na starost, v období prázdnin a dovolených bylo jen málo lidí k zastižení, některé - i když by třeba rád ke spolupráci požádal, se neodvážil - u vědomí, že ho nemají rádi...

    Chápu, je „nová doba“ a nepotřebným přežitkem se zřejmě stává snaha odvést co nejkvalitnější práci bez ohledu na čas a úsilí, které je tomu třeba věnovat. Ale uznávám, můžu mít zpátečnické názory. Třeba ten, že než bych se pouštěl do něčeho o čem nebudu přesvědčen, že je dostatečně kvalitní a pod co se beze studu podepíši, raději se do toho ani nedám. Každý z nás je ale jiný a přístup k odváděné práci máme též různý.

Tak tedy několik konkrétních poznámek k mapě a jejímu obsahu. 

    Pokud v mapě nenajdete více jak sto let starou roubenou hájovnu přímo naproti zříceniny hradu Valdek, budete již trochu připraveni na to, že v ní není zanesena ani hájovna Na Hlíně, která na místě stojí od roku 1930. Naopak je ale v mapě zakreslena hájovna Amerika nad Strašicemi v údolí Padrťského potoka (Klabavy), která byla na počátku 60. let 20.stol. přebudována na vojenský objekt tak, že z původní stavby se nedochovalo vůbec nic. Tedy kromě malé, přestavěné stodoly opodál. Do areálu objektu nevstoupíte, ale můžete do něho nahlédnout přes oplocení s žiletkovým drátem. Ten ale v mapě zakreslen není.

    Výše údolím u potoka Rezerva narazíte na poznámku „býv. bojové velitelství tzv. Československého frontu, podzemní objekt, nepřístupný, místně naz. „U němých“. Oplocení, které v místě je, opět v mapě zaneseno není a samotný objekt se raději ani nepokoušejte hledat. Mohli byste mít opletačky s úřady! Dobrým nápadem určitě není ani vycházka k vodojemu U Rybiček, přesto, že je v mapě označen jako „všeobecně pozoruhodné místo“.

    Tam, kde stávala hájovna Tři Trubky stojí dosud stodola, ale v mapě ji nenajdete… Možná autoři mapy mysleli dopředu, má být totiž zbourána. (OMLUVA: Stodola v mapě je, jen já jsem ji nenašel - poněkud zaniká ve šrafování... Námořník, 12.10. 2011)

    Mapová značka pro hájovnu je na Boru vyvedena v šedé barvě a je tedy snad možno předpokládat, že se jedná o hájovnu zaniklou (mapové vysvětlivky tuto značku neuvádějí). Nezodpovězenou otázkou zůstává, proč když už byla do mapy zakreslena, nebylo tak učiněno i u ostatních zbouraných brdských hájoven.

    Vrch Peterák nebo Paterák? Autoři mapy se přiklonili k názvu Peterák, ale na starších mapách je možno najít i Paterák. Bylo by jistě zajímavé zjistit jaké kořeny název má. V každém případě se ale jedná o ten samý kopec.

    Zdá se být již zavedeným zvykem zakreslovat Teslínský klášter mimo místo kde stával. Není to prohřeškem jen této mapy, ale i několika jiných.

    Západně od Míšova objevíte poznámku: „JAVOR 51 objekt býv. sov. základny, skladiště jaderné munice, nyní zde ostatky vojáků Wehrmachtu, doposud nepřístupné“. Co se týče ostatků vojáků WH, jedná se o další omyl, byly zde uloženy pouze přechodně, odvezeny a pohřbeny byly v roce 2008 na válečném hřbitově v Chebu.

    Pomístní název Rousínská bouda, který najdete pod východním úbočím Velkého Toku je bohužel zkomolený a tudíž i bez jakékoliv historické souvislosti - má znít Rusínská bouda. Dřevěná ubytovna pro lesní dělníky v těchto místech stávala na přelomu dvacátých a třicátých let 20. stol., kdy na odlesňování cílových ploch střelnic pracovali i dřevaři až z Podkarpatské Rusi, rusíni.  Na jejích základech byl v roce 1988 postaven seník.

    Další, alespoň tedy z mého pohledu (nejsem „ochranářem“), poněkud nešťastným počinem je u některých skal v nepřístupné části VÚ uvedení poznámky „cvičný horolezecký terén“. Právě třeba lokality Klobouček či Jindřichova skála jsou v návrhu AOPK (z června letošního roku) definovány jako maloplošná zvláště chráněná území - přírodní rezervace či památky (a jak všichni doufáme budou jimi také vyhlášeny). Proč tedy lidi lákat na to, že by se mohli na těchto skalách věnovat horolezectví?

    Co se týče studánek, některé z nich v mapě jsou a takové detaily jako že studánka je o pár metrů dále a na druhé straně cesty než je uvedeno vás jistě nerozhází. A navíc v Brdech je alespoň zatím pitné vody dost.

    Samostatnou otázkou je výběr „míst rozhledu“. Více jak desítka z nich je přímo v cílových dopadových plochách (CP), cvičištích a střelnicích, které AČR, ale i jiné ozbrojené složky i v poslední době poměrně intenzívně využívají k výcviku. Zvláště do cílových ploch je z důvodu nebezpečí ohrožení života a zdraví nevybuchlou municí vstup přísně zakázán a je tedy možno vážně pochybovat o tom, zda je vhodné případné návštěvníky do těchto míst navádět například poznámkou u kóty Houpák v CP Jordán - „nejlepší rozhled v Brdech“. No a rozhlížet se během pracovního týdne, kdy na vševojskovém cvičišti Brda často probíhá výcvik taktiky a střelby z ručních zbraní či trhání munice, ze Staré Baštiny by  se mohlo rovnat sebevraždě.

    V ohrožení návštěvníků s vyhlídkovými místy může směle soupeřit i „všeobecně pozoruhodné místo“ na severním okraji cvičiště Brda, opatřené poznámkou „cvičné terče - zkoušky odolnosti čs. pevnostního opevnění“.

    Jak sám pan předseda o.s. Brdy - Res publica konstatoval ve své omluvě vysvětlující co všechno a proč již nestihli do mapy zanést, chybí lokalizace Gregorova křížku (+ mnoha dalších) a všech různých mezníků. K tomu si troufnu vyslovit přání aby mezníky nikdy v budoucnu ani v dalších vydáních „kvalitnější“ mapy zakresleny nebyly! A mám k tomu pádný důvod. Kdo se o krajinu Středních Brd zajímá, tak pravděpodobně vlastní první či druhé vydání knížečky lesníka pana Josefa Šefla „Povídání o Brdech“. Na obálce publikace je snímek kamenného mezníku na úbočí vrchu Koruna, který byl osazen na hranici českých královských majetků se sousedním panstvím Rožmitál. Z jedné strany mezníku byla vytesána koruna, pod ní iniciály F.I. (František I., Lotrinský) a letopočet 1752. Z druhé strany písmena H.R. označovala Herrschaft Rosenthal. V druhé polovině roku 2009 se zjistilo, že tento konkrétní mezník „zmizel“, pravděpodobně ho někdo ukradl…

    Není to ale bohužel zdaleka jediný historický hraniční mezník, který se v posledních letech z brdských lesů ztratil. Pro další osud mezníků, které v Brdech po staletí zůstaly zachovány je zveřejnění jejich polohy nebezpečnější než jakákoliv živelná katastrofa. Je smutné, že někteří si to zjevně neuvědomují…

    Je ještě jedna věc, která by vás mohla poněkud zaskočit. Z hlediska autorských práv byly do mapy vloženy tzv. ochranné prvky, které by v případě nelegálního použití mapy měly jednoznačně prokázat její zneužití. Názvy, které byly ve funkci těchto prvků zvoleny údajně vycházejí z „prostředí mapy“. Můžete tedy u některých lokalit narazit na pojmenování, které je zcela nové a bylo použito poprvé.  Jméno pana Jana Čáky k Brdům již neodmyslitelně patří a je jen dobře, že se „Čákova vyhlídka“ v mapě objevila. „Burleho můra“ má připomínat snahy  Václava Burleho, který je prý všeobecně znám díky svým protestům proti cyklostezce necitlivě vedené přes hráz Hořejšího Padrťského rybníka. „Chválova vyhlídka“ asi těm co nejsou z Příbrami a okolí trochu zamotá hlavu. Václav Chvál zemřel na sklonku roku 2009 a v té době působil jako ředitel Knihovny Jana Drdy, městský zastupitel a byl i výraznou osobností příbramského kulturního života. Na můj dotaz ohledně „Ježkova omylu“ se mi od ředitele společnosti Geodézieonline dostalo zdůvodnění, které mi připadá zcela vykonstruované a nebudu ho zde raději ani uvádět. V mapě ale najdete i další „ochranné prvky“.

    Sami určitě zjistíte co vše ještě v mapě chybí a mohlo v ní při troše snahy být - namátkou třeba jen pojmenování lesních cest, které byly v letošním roce díky podniku Vojenské lesy a statky s.p. označeny dřevěnými cedulemi, nenajdete zde ale ani názvy tak známých míst jako je třeba Baštinská louka.

    Myšlenka přijít v době  zvýšeného zájmu o Brdy (v souvislosti s vyhlášeným záměrem Ministerstva obrany VÚ Brdy zrušit) co nejrychleji na trh s novou „pětadvacítkou“ je pochopitelná, přípravě mapových podkladů nebyla však věnována taková pozornost, kterou by si krajina Středních Brd jistě zasloužila. Jak jsem psal výše, společnost Geodézieonline vsadila na spolupráci s občanským sdružením Brdy - Res publica, nikoho dalšího neoslovila a tím sama zahodila šanci vyhnout se již v prvním vydání mapy většině zmiňovaných omylů a nepřesností. Doufejme, že se to podaří napravit!

Autor: Námořník, září 2011