Menu
Naše akce
Vojenské lesy a statky
Výzva
Německá radarová ústředna na vrchu Praha
Tyto stanice byly pokračováním radarových sítí DETE I (dosah 150 km) a DETE II (dosah 200 km) budovaných již před válkou podél jižních a severních hranic Německa. Podle důležitosti a z taktických důvodů byly rozděleny do skupin I, II a III. Byly zřizovány, provozovány a obsluhovány příslušníky leteckého spojovacího vojska (Luftnachrichten Gruppe). Úkolem stanic bylo dodávat spolehlivé informace o leteckém provozu nad sledovaným územím. Kromě samotných radarů byly na stanicích i další budovy s provozním, technickým a hygienickým zázemím. Nejčastěji byly používány radiolokátory Freya, Wassermann, Würzburg Riese, Jagdschloss a malé mobilní Würzburg.
Radar Freya byl vůbec prvním v Německu r.1938 operačně zavedeným radarovým přístrojem systému včasné výstrahy (Freya FuMG 39G) dodávaný firmou Gema. Pracoval na vlnové délce 1,8 - 2,0m, určoval azimut na cíl s chybou přesnosti maximálně 1,5 stupně a jeho dosah byl 60km. Radary Freya byly v následujících letech stále zdokonalovány, takže například typ FuSE 401 (vyráběný od r.1940) měl dosah již 150km. Otočné provedení s kabinou obsluhy mělo rozměry antény 6 x 5(8)m, výšku 8(10)m a hmotnost okolo 6 tun.
Radar Wassermann měl věžovité anténí systémy o výšce 36 - 57m (podle typu) a dosah až 300km. Výrobcem byly firma Siemens (od r.1942).
Radar Jagdschloss byl vyráběn firmami Siemens & Halske a od konce r.1943 do dubna 1945 bylo dodáno okolo 80 kusů těchto radarů.
Radar Würzburg Riese (FuSE 65) vyráběla firma Telefunken, měl parabolickou anténu o průměru 7,4m a dosah 80km. Přesnost při určení náměru byla 0,2 stupně a dosahoval i vysoké přesnosti při určení výšky a vzdálenosti cíle. Byl používán převážně k navádění nočních stíhačů na vzdálenost vizuální lokace cíle či jeho zachycení palubním radarem Lichtenstein.
Würzburg C(D) byl mobilní radar s koncentrovaným paprskem, dosahující přesnosti +/- 25m v určení vzdálenosti cíle, v azimutu 0,2 stupně a výšce 0,1 stupně. Tyto radary sloužily k zaměřování palby těžkého protiletadlového dělostřelectva a do konce války jich bylo vyrobeno firmou Telefunken více jak 5000 kusů.
(Fotografie radarů jsou ilustrační a nepocházejí z Brd).
Jedna z velkých radarových ústředen se nacházela i v Brdech na vrchu Praha. Jednalo se o ústřednu I. řádu (tzn. ústřednu nejvyšší důležitosti), s krycím jménem „Pegasus".
Stavba byly zahájena na jaře r.1941 a údajně zde bylo postaveno celkem 7
( + 2 nedokončené ?) velkých dřevěných věží o základně cca 10 x 10m a výšce asi 27m a ještě šest menších věží.
V článku v časopise REVI č.14/96 jsou ve výbavě ústředny zmiňovány VKV goniometrické zaměřovače „Heinrich" (5ks) a celkem 2 - 3(?) radary Freya. Ovšem ústředna I. řádu by měla být pravděpodobně vybavena i dalšími radarovými přístroji ( Würzburg Riese ?).
Vyhodnocovací ústředna a ubikace obsluhy byly umístěny mimo věže. K zařízení patřila i vodárna, kasárna pro strážní oddíl, muniční skladiště, elektrocentrála atd. K ústředně se ze všech stran sbíhala telefonní vedení (část z nich podzemními kabely) a nadzemní přívod elektrického proudu. Počet personálu se podle údajů z různých pramenů pohyboval mezi 120 - 200 osob (včetně spojařek). V květnu 1945 po konfliktu s místními obyvateli, kteří se snažili Němce odzbrojit (při tomto neúspěšném pokusu byl zastřelen úředník lesní správy z Padrti, p. Kreidl) byla obsluhou radarová ústředna poškozena (trhavinami, zapálením, svržením vybavení z věží) a 6. května opuštěna.
Do dnešních dnů se dochovaly v lesním porostu patky věží a zbytky základů různých objektů.
Jistě by bylo zajímavé podrobně zdokumentovat celou vrcholovou plošinu kolem kóty Praha a pokud možno určit kolik věží zde skutečně stálo. Informace se různí...
Třeba by se podařilo nalézt i betonový šestiboký fundament na kterém byl obvykle umístěn radar Würzburg Riese a tím by se potvrdilo jeho umístění zde.
Pokud máte jakékoliv doplňující informace či fotografie, ozvěte se prosím.
Omlouvám se za případné nepřesnosti, článeček jsem sestavil na základě mě dostupných zdrojů a navíc nejsem odborníkem na radary...
(Pro VHSB zpracoval v lednu 2008 Námořník)
Prostor pro diskuzi najdete ZDE.
Novinky
No, nekupte to! Celkové náklady na pořízení tří tlačítek činí 116 160 korun, roční náklady na jejich servis a provoz jsou vyčísleny na 533 610 korun.
Plzeňský kraj instaluje do jara příštího roku v Chráněné krajinné
oblasti Brdy (CHKO) hlásiče pro zajištění bezpečnosti návštěvníků.
Zdroj: http://pribramsky.denik.cz/zpravy_region/plzensky-kraj-da-do-chko-brdy-hlasice-pro-zajisteni-bezpecnosti-20160924.html
Na dvě stovky hasičů, desítky kusů hasičské techniky od požárních
stříkaček přes cisterny až vrtulník a kilometry hadic. Tak vypadalo
středeční taktické cvičení hasičů s reálnou simulací ohně na dopadové
ploše Jordán v CHKO Brdy.
Zdroj:
http://pribramsky.denik.cz/zpravy_region/na-jordanu-se-uskutecnilo-takticke-cviceni-hasicu-s-realnou-simulaci-pozaru-20160518.html
Počítadlo