Menu

  • O sdružení VHSB
  • Články
  • Fotogalerie
  • Kontakt
  • Odkazy
  • Fórum
  • Naše akce

  • První vojenská zabijačka
  • Odhalení pamětního obelisku, Skryje 2007
  • Občanská sešlost
  • Pamětní obelisk Skryje 2008
  • Mikuláš v Brdech
  • Velikonoční pochod 2008
  • Úklid zpřístupněné části VVP
  • Výstava Brdy vojenské - příprava
  • Výstava Brdy vojenské
  • BRDSKÁ VÝZVA 2009
  • BRDSKÁ VÝZVA 2010
  • Přednáška o brdských hájovnách
  • Úklid VVP 2010
  • Vojenské lesy a statky

  • 80. let VLS Hořovice
  • Čepice "Brďačka"
  • Tesák VLP
  • Slavnostní opasek VLP
  • Slovenský tesák (1939-45)
  • Výzva

  • Jak nám můžete pomoci?
  • Hloubkaři nad Hořovicemi.

    Hloubkaři nad Hořovicemi.

     

    Prakticky všechny komunikace, železniční tratě, vojenská technika, vozidla, lokomotivy a vlaky se v Čechách na konci 2. světové války staly cílem útoků spojeneckých letců – hloubkařů. Nebyly samozřemě ušetřeny ani silnice a železnice kolem centrálních Brd.

     

    Na jaře roku 1945 útoky následovaly jeden za druhým, vlaky a lokomotivy byly napadány v otevřené krajině, ale i přímo na nádražích. Terčem se staly stanice Nezvěstice, Mirošov, Rokycany, Holoubkov, Kařízek, Zbiroh, Cerhovice, Hořovice, Lochovice, Jince, Bratkovice, Příbram, ... Podrobnosti najdete na špičkově faktograficky zpracovaném blogu Filipa Vojtáška, „Hloubkaři / Allied fighter-bombers“toky spojeneckého stíhacího a bitevního letectva na pozemní cíle v českých zemích 1944-1945).

     

    Do dnešních dnů se kromě často nacházených mosazných nábojnic a půlpalcových střel mnoho stop po stovkách útoků hloubkařů nezachovalo... Jedním z míst, kde je ale ještě i dnes můžeme vidět je železniční stanice Hořovice. Při jednom z náletů byla střelbou zasažena opěrná betonová zeď v západní části kolejiště a také poškozeno železné zábradlí nad ní.

     

        

      

     

    Detail zásahu zábradlí.

      

    Nad Českými zeměmi se v roli hloubkařů nejčastěji objevovaly letouny Republic P-47 Thunderbolt, dvoumotorové Lockheed P-38 Lightning a především North American P-51 Mustang. P-47 a P-51 byly vyzbrojeny kulomety Browning M2 .50 Cal (náboj 12,7x99). P-38 navíc nesly ještě kanon ráže 20 mm (náboj 20x110).

     

    Přesto, že na konci války byla většina spojeneckých i německých letadel vybavena kanony ráže 20 mm (a více) zůstával náboj do těžkého leteckého kulometu Browning M1921 verze M2 (M3) i s relativně malou ráží .50 (12,7 mm) stále dostatečně výkonným. Rychlost střelby se pohybovala mezi 750-850 výstřelů za minutu (M2), úsťová rychlost průbojně-zápalné střely (API) byla 890 m/s.

       

       

    Nejběžnější střelivo Browning .50 Cal

      

    1 Ball, celoplášťová střela.

     

    2 – Armor Piercing (AP), průbojná střela.

     

    3 – Armor Piercing Incendiary (API), průbojně – zápalná střela.

     

    4 – Incendiary (I), zápalná střela.

     

    5 – Tracer (T), svítící střela (se stopovkou).

     

    Náboje vyrábělo v USA několik firem, dna nábojnic jsou značena zkratkou výrobce a rokem výroby (do konce r.1943 posledním dvojčíslím, od r.1944 již jen posledním číslem letopočtu).

           

        

     

    SL – St. Louis Ordnance Plant, St. Louis, Missouri.

     

    DM – Des Moines Ordnance Plant, Ankeny, Iowa.

     

    TW – Twin Cities Ordnance Plant, Minneapolis, Minnesota.

      

       

            

    Nábojnice s článkem pásu nalezená v Jincích v roce 2003.

    (Dík za ni patří M.L., jednomu z členů VHSB.)

     

    ----------------------------------------------------------------------------------

    (Děkuji panu K.J. za možnost zdokumentovat sřelivo Browning .50 Cal)

       

    Pro VHSB zpracoval v únoru 2009 Námořník.


    Home

    copyright © vhsb.cz 2007
    provozováno na redakčním systému IceCMS