Navigace: VHSB - Vojenské Historické Sdružení Brdy >> Články

Horské dělostřelectvo v Brdech

Horské dělostřelectvo v Brdech.

Letecký  pohled na VOJENSKÝ TÁBOR BRDY - Jince.

Brdská dělostřelecká střelnice mimo jiné díky svému hornatému terénu sloužila i k výcviku a ostrým cvičným střelbám pluků a oddílů horského dělostřelectva československé armády.

 S ohledem na horský terén našeho pohraničí byla horská děla ve výzbroji čs. dělostřelectva zastoupena v hojném počtu. Po roce 1918 měla armáda tři horské pluky a dvanáct samostatných dělostřeleckých oddílů. V rámci postupné reorganizace armády v roce 1938 existovaly již pouze dva horské dělostřelecké pluky, které byly k 15. lednu přeměněné na lehké dělostřelecké pluky. Ovšem i nadále měly ve výzbroji horský materiál. Jednalo se o horské kanony vzor 15 ráže 7,5 centimetrů a vzor 16/19 ráže 10 centimetrů.

 Nedávno mi bylo zapůjčeno pět unikátních fotografií (DĚKUJI!), datovaných rokem 1929 a dokumentujících přítomnost horského dělostřelectva v Brdech. Na snímkách je původní 10cm horská houfnice vzor 16, která během první světové války sloužila v Rakousko–Uherské armádě a v československé armádě byla postupně nahrazena modernizovaným vzorem 16/19.

       

 

10cm horská houfnice vzor 16. Jince, r.1929.

Houfnice byla určena pro použití v horském terénu, a doprava byla tedy řešena v rozloženém stavu – na tři dopravní jednotky: 1) hlaveň, 2) kolébka a ochranný štít, 3) vrchní a spodní lafeta. První dvě části se přepravovaly na horských kárách vzor 16 a lafeta na vlastní nápravě.

Hlaveň 10cm horské houfnice vzor 16, naložená na horské káře vz. 16. Jince, r.1929.

Kolébka a ochranný štít na horské káře vz. 16. Jince, r.1929.

   

      

  Kasárna Jince – seřadiště techniky, příprava na přesun k železnici.

         

    

  Nádraží Jince – nakládání horských houfnic vz. 16.

              

10 cm horská houfnice vzor 1916.

 

Této houfnici předcházely starší typy škodováckých horských houfnic – vzor 08 a vzor 10, které měly řešeny dopravu ve dvou částech tažených koňmi. Na základě získaných zkušeností byla konstrukční kanceláří Škodových závodů navržena nová, moderní houfnice, vyráběná již od roku 1915, ale do výzbroje armády Rakousko–Uherska zavedena pod označením „10 cm Gebirgshaubitze M 16“. První vyrobené kusy byly již v listopadu 1915 odeslány do Turecka – celkem 48 děl.

        

 

Turečtí dělostřelci s 10 cm horskou houfnicí vzor 16.

 Do konce první světové války v roce 1918 vyrobily Škodovy závody v Plzni celkem 546 hlavní a 541 lafet.

 

Po skončení války horské houfnice vzor 16 přijala do výzbroje celá řada států – Rakousko, Československo, Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Turecko a Itálie, která jich jednak jako válečnou kořist a také v rámci reparací získala pravděpodobně největší počet.

          

 

 

V italské armádě byla tato zbraň zavedena pod označením“Obice da 100/17 Mod. 16.“

Československá armáda měla v roce 1920 celkem 66 houfnic vzor 16, které tvořily výzbroj horských dělostřeleckých pluků č. 201, 202 a 205.

         

Technický popis:

 

10cm horská houfnice vzor 16 využívá konstrukčních prvků lehké polní houfnice vzor 14. Zbraň má ocelovou hlaveň s vyměnitelnou duší (36 drážek), klínový závěr, kapalinovou brzdu, zpruhový vratník a zesílené vyvažovače. Doprava je řešena v rozloženém stavu (na tři dopravní jednotky). Kola jsou dřevěná o průměru 90 cm. Střelivo je dělené (zvlášť granát a zvlášť nábojnice), shodné se střelivem pro 10cm lehkou houfnici vz. 14 (vz. 14/19). Používal se: ostrý časovací granát vzor 15, vz. 21, vz. 21a, vz. 30, ostrý granát šrapnel vz. 14, vz. 21, vz. 21a a ostrý šrapnel vz. 30.

 

Hmotnost přepravní 2180 kg, hmotnost bojová 1235 kg, ráže 100 mm, délka hlavně 1,93 m (19 ráží), úsťová rychlost 390 m/s, maximální dostřel 8000 m, kadence 6 ran/min, obsluha 6 mužů.

 

Modifikací  houfnice vz. 16 v letech 1920-22 vznikla 10cm horská houfnice vzor 16/19. Prodloužením hlavně na 2,40 m bylo dosaženo zvýšení maximálního dostřelu na 9800 m při nárůstu bojové hmotnosti o pouhých 45 kilogramů.

 

Novou zbraní byly postupně vyzbrojeny houfnicové oddíly horských dělostřeleckých pluků

č. 201, 202, 203 a 204.

 

V březnu 1939 čs. armáda disponovala 44 kusy 10centimetrové horské houfnice vzor 16/19. Z tohoto počtu jich 38 zůstalo na Slovensku.

          

Bojové nasazení horských houfnic vz. 16 po roce 1918.

         

 

(Foto: Museo Storico-Militare del Sacrario Militare di Redipuglia)

 

 Rok 1940: boje v horách na Albánsko – Řeckých hranicích, “Obice da 100/17 Mod. 16.“ s původními dřevěnými koly.

 Italská armáda v roce 1935 pod velením maršála Emilia De Bona provedla ze sousedního Italského Somálska invazi do Etiopie. Válka trvala sedm měsíců a skončila drtivým vítězstvím italských expedičních sborů.

V letech 1936 až 1939 se Itálie účastnila Španělské občanské války na straně generála Franka.

Podle některých pramenů ve výzbroji italské jednotky Corpo Truppe Volontarie byly i 10cm horské houfnice vzor 16 (Obice da 100/17 Mod. 16).

V dubnu 1939 Itálie okupovala Albánii a 10. června 1940 se Itálie stala členem Paktu tří a aktivně se zapojila do bojů druhé světové války.

 Do poloviny roku 1943 Itálie pod vedením Benita Mussoliniho bojovala po boku německých ozbrojených sil na frontách v Africe a v Rusku. 25. července Velká fašistická rada Mussolinimu vyslovila nedůvěru a král Viktor Emanuel III. jej pak odvolal z funkce premiéra, poté byl zatčen a uvězněn, 12. září byl německým speciálním komandem osvobozen. Za podpory Adolfa Hitlera ustavil na italském území ovládaném Německem diktaturu tzv. Italskou sociální republiku, někdy dle hlavního města nazývanou Republika Saló. Italské jednotky věrné králi byly odzbrojeny a jejich výzbroj převzal Wehrmacht.

 Během třicátých let došlo i v Itálii  k modernizaci prvoválečných děl.

        

      

Nejviditelnější změnou bylo nahrazení dřevěných kol kovovými.

 

 Slovenská armáda získala po 15. březnu 1939 takové množství dělostřeleckých zbraní, že část z nich byla uložena do skladů. Žádná z jednotek slovenské Rychlé divize, která se po boku Wehrmachtu zúčastnila tažení na východ a války proti SSSR, nebyla 10cm horskými houfnicemi vz. 16/19 vyzbrojena. Několik houfnic bylo údajně použito až v roce 1944 během Slovenského národního povstání na straně československých jednotek v bojích proti Němcům.

  

Německá armáda běžně zařazovala do služby zbraně získané v okupovaných zemích. Během druhé světové války československé houfnice vzor 16/19 byly pod označením 10 cm GebH 16/19(t) součástí výzbroje horských jednotek. Podle některých pramenů v rámci výzbrojního programu Waffen SS bylo během války ve Škodových závodech na objednávku přímo pro horské jednotky SS vyrobeno okolo 50 kusů houfnic vzor 16/19. Další houfnice se dostaly do německé výzbroje po obsazení Itálie v roce 1943 – pod označením 10 cm GebH 16/19(i).

        

          

Německý předpis z roku 1942 (Die Munition der deutschen Geschütze) s vyobrazením a popisem granátů pro čs. 10 cm houfnice.

          

          

A jedna zajímavost na závěr – „Brdská houfnice“ - více ZDE.