Navigace: VHSB - Vojenské Historické Sdružení Brdy >> Články

Identifikace trosek neznámého letounu na území VVP Brdy.

Identifikace trosek neznámého letounu

na území VVP Brdy.

Během uplynulých let se čas od času objevovala informace o troskách letounu nacházejících se poblíž bývalé hájovny Bor. Mluvilo se o tom, že by se mělo jednat o čs. cvičný proudový letoun L-29 Delfín. Ale vzhledem k nepřehlednosti terénu a bez přesného určení místa havárie se mi je nedařilo lokalizovat. Navíc v sérii článků uveřejňovaných před několika lety na pokračování v Podbrdských novinách pod názvem „Modročerný kraj“ se jejich autor Z.K. o této havárii vůbec nezmiňuje (článek byl na podzim 2008 přepsán pro stránky http://www.brdy.org/ ). Stejně jako stručný článek „Letecké nehody v Brdech“ uveřejněný na webových stránkách http://www.brdy.net/.

Na jaře a v létě roku 2008 se ale ke troskám dostalo nezávisle na sobě několik osob (R.K., J.B. a J.V.). Na základě jimi poskytnutých informací a snímků z místa dopadu letounu (Děkuji!) bylo jasné, že díky nálezu pozůstatků dvou motorů se nejedná o L-29. Srovnáním poskytnutých fotografií s detailními snímky a řezy proudových pohonných jednotek, detaily zbytků pneumatiky a úvahou, která letadla používalo čs. letectvo před cca třiceti lety (zhruba tak byla nehoda v ústním podání datována) jsem dospěl k předběžnému závěru, že by se mohlo jednat o letoun Mig-19. Bohužel žádný z mě tehdy dostupných zdrojů se o havárii letounu tohoto typu na území VVP Brdy nezmiňoval...

Vyzbrojen mapami a podrobným popisem, který mi dodali výše jmenovaní jsem se k troskám 29. září 2008 konečně dostal. Během cca dvě hodiny trvajícího průzkumu jsem si potvrdil, že se na 100% jednalo o dvoumotorový stroj používaný československým letectvem a pravděpodobně i čs. výroby, přičemž samotné motory byly sovětského původu. Pozorným porovnáváním nalezených trosek a snímků motorů + dalšího vybavení čs. proudových letounů jsem nabyl přesvědčení, že skutečně jde o MiG-19.

Motor č.1 - kompresorová část.

Část motoru č.2.

Další pátrání významně posunul vpřed J.K., který mi předal spojení na R.Š., novináře a historika specializujícího se na čs. poválečné letectvo. Děkuji!

Dotyčného jsem v říjnu 2008 kontaktoval a jeho odpověď mě zrovna nepotěšila. Konstatoval, že o podobné havárii ve svém archivu nemá žádný záznam a že se pravděpodobně mýlím i co se určení typu letadla týče... Přesvědčen o své pravdě, poslal jsem mu fotografie trosek nacházejících se na místě dopadu letounu.

Zbytky pneumatiky.

 R.Š. reagoval obratem a na základě snímků potvrdil identifikaci letounu MiG-19. Při novém prostudování materiálů, které má k dispozici našel i popis havárie, číslo letounu a jméno pilota. Děkuji!

Následující informaci tedy poskytl R. Š. Jeho primárním zdrojem je kniha „Ocelový hřebec MIG – 19“, autor: Režňák Libor, nakladatelství: Svět křídel, 2008.

„7. 3. 1969 se nad VVP Jince vystřelil z letounu MiG-19S výr. č. 150415 mjr. Jaroslav POSPÍŠIL, letovod 2. letky 5. slp v Plzni-Líních (nálet 1422 hod. z toho na Mig-19 203 hod.). Příčinou byla závada hydrauliky - nebylo možné vysunout příďový podvozek. Pilot se pokoušel o jeho nouzové vysunutí, ale po několika neúspěšných pokusech byl řídícím létání naveden do prostoru VVP, kde se připravil na katapultáž, kterou také provedl v okamžiku, kdy již v letounu zbylo minimálně paliva. Podle dalších info, které jsem dohledal dopadl pilot do zalesněného prostoru v polesí Bohutín a nezraněn se pěšky dostal až do Strašic odkud telefonicky uvědomil svůj mateřský útvar. Devatenáctka samotná potom dopadla jižně prostoru Hromová.“

Kompresor motoru RD-9B. 

Zbývalo ještě upřesnit nejasnosti ohledně data havárie, které se podle toho z jakých pramenů čerpáte od sebe liší. Dle konečného závěru R.Š. můžeme brát za správné datum 7.3. 1969.

--------------------------------------------------------------------------------------------------

Takticko-technická data letounu Mikojan-Gurjevič MiG-19S:

(Vývoj letounu MiG-19 byl zahájen v SSSR roku 1951 a první letadla byla zařazena do služby v roce 1955. U nás byl zaveden r.1958.)

Rozpětí: 9,00 m

Délka: 12,54 m

Výška: 3,88 m

Hmotnost prázdného letounu: 5 660 kg

Vzletová hmotnost: 7 780 kg

Maximální vzletová hmotnost : 8 890 kg

Nosná plocha: 25,0 m²

Pohonná jednotka: 2 x RD-9B o tahu 25,5 kN (s přídavným spalováním 31,9 kN)

Maximální rychlost: 1 452 mk/h ve výšce 10 000 m

Max. dostup se zapnutou forsáží: 17 900 m

Stoupavost u země: 115 m/s

Maximální dolet: 1 390 km

Maximální dolet s přídavnými nádržemi: 2 200 km

Hlavňová výzbroj: 3 x NR-30 ráže 30 mm

Raketová výzbroj: 2 x raketnice V-5 (ráže 57 mm)

--------------------------------------------------------------------------------

Tímto ovšem pátrání nekončí, ale začíná nové:

„Jako perličku zle uvést, že mjr. Pospíšil přímo v tomto prostoru již jednou použil padáku a to v roce 1953, kdy byl nucen opustit svoji Avii  S-199.“                    

(Z korespondence s R.Š.)

----------------------------------------------------------------------------------

Pro VHSB zpracoval v prosinci 2008 Námořník.