Menu
Naše akce
Vojenské lesy a statky
Výzva
Narodil se 12. června 1929 v Praze, ale jeho rodové kořeny sahají na Příbramsko do sklonku 18. století, kdy se rod Čáků usídlil na Březových Horách. Bylo to v době nového vzepětí zdejšího rudného hornictví, jemuž rod Čáků zůstal po řadu generací věrný. Na sklonku 19. století se přestěhovali do Příbrami a právě hospodářský úpadek Příbramska na počátku 20. století donutil Čákova otce, aby město opustil. Tomu se podařilo získat práci u "dráhy", proto odešel do Říčan a později se přestěhoval do Prahy - Hostivaře.
Zde Jan Čáka prožil svá dětská léta a zpět do Příbrami se jeho rodina přestěhovala roku 1941. Jan Čáka v Příbrami vychodil měšťanskou školu a stal se žákem Veřejné obchodní školy, kde absolvoval jen první ročník, neboť škola byla roku 1944 zrušena a její žáci byli totálně nasazeni. Jan Čáka pak pracoval na příbramském nádraží. Po válce školu dokončil a stal se úředníkem Obchodního družstva Plzeň, nejprve v pobočce v Příbrami, později v roce 1947 v ústředí v Plzni. Opustil Příbram jen nakrátko, protože úřednická kariéra, ho nijak neuspokojovala.
Stále více tíhnul ke své lásce, k malování, která ho doprovázela již od dětských let. A tak po půldruhém roce opustil úřednickou dráhu, poté co v červnu roku 1948 složil úspěšně přijímací zkoušku do druhého ročníku Státní grafické školy v Praze, se zaměřením na obor užitá grafika a knižní ilustrace. Studoval u profesora Jaroslava Vodrážky a později u profesora Petra Dillingera. Po studiích si v letech 1951-1953 odsloužil povinnou vojenskou službu, a po ní se znovu vrátil do Příbrami, kde žije dodnes.
Zaměstnání našel v oboru svému zájmu dosti blízkém – pracoval jako kartograf u příbramských Uranových dolů. Současně se věnoval pozoruhodně rozmanité a rozsáhlé grafické práci, která stále více pohlcovala jeho volný čas. Rostoucí zájem o jeho tvorbu přivedl Jana Čáku k tomu, že usiloval o to, aby se mohl stát členem Svazu (později Unie) československých výtvarných umělců. To se mu podařilo na počátku roku 1967 a toto členství mu umožnilo věnovat se svobodném povolání, tedy grafické tvorbě a literární činnosti.
Jan Čáka je také autorem nástěnné malby /z roku 1998/, na téma historického hornictví v zasedací síni příbramské radnice, autorem grafické úpravy knihy Dr. J. Velfla „Příbram v průběhu staletí“. Vytvořil několik stovek dalších děl - převládá méně známá tzv. vyškrabovací technika - ve volné tvorbě pak užívá i lept, mědirytinu a dřevoryt. Nepřehlédnutelná je též Čákova spolupráce se středočeskými muzei, skautským hnutím, betlémáři, numismatiky a dalšími. Podle jeho návrhu bylo vyraženo již 21 pamětních medailí vztahujících se k historickým událostem či osobnostem příbramska.
Kromě umění a literatury zasvětil svůj život i skautingu. Do Junáka vstoupil v roce 1945 v Příbrami, kde se stal vedoucím 2. oddílu. Když v roce 1947 odešel do Plzně, bydlil v podnájmu u skauta Jana Krause - Šiwy v ulici U tržiště 1. Bratra Šiwy si pro jeho obětavost nesmírně vážil a v jím vedeném skautském středisku "STOPA", se stal vedoucím 22. oddílu. Před komunistickou likvidací Junáka, v létě roku 1948 s plzeňskými skauty tábořil u Myslívského rybníka. Na podzim toho roku odešel do Prahy a vstoupil do ilegálního roverského kmene G vedeného Mirko Vosátkou, autorem řady skautských příruček. V letech 1969 a 1970 přednášel na skautských Západočeských lesních školách na šumavském Brčálníku a v Horních Lazech. Hojně článků se skautskou tématikou zveřejnil v letech 1968-1970 v časopisech Skaut-Junák a Skauting.
Své knihy, které se na pultech nikdy moc neohřejí, vlastnoručně ilustruje a ty nejstarší jsou těžce dostupné i v antikvariátech.
Bibliografie: kromě nepřeberného množství článků v odborných publikacích a sbornících mu vyšlo čtrnáct knih: Po Brdech se chodí pěšky (1969), Junácká symbolika (1970, reedice 1990), Cesta na severovýchod (1971), Poutník Mácha (1975, přepracované 2006), Brdské toulání (1983), Toulání po Brdech (1986 - souborné opravené jednosvazkové vydání knih Po Brdech se chodí pěšky a Brdské toulání), Podbrdskem od městečka k městu (1988), Zmizelá Vltava (1996), Obrázky z Podbrdska (1997), Střední Brdy – krajina neznámá (1998), Kráčím starou Příbramí (1998), Zmizelá Příbram starou Flexaretou (2003), Příbramský rok (2004) a Novoročenky do listopadu (2007).
V roce 2008, 28. září, bylo na zámku Jemniště oceněno 24 osobností Středočeského kraje, které za svoji činnost obdržely medaile a plakety. Vyznamenání jsou symbolickým oceněním mimořádných lidských činů, celoživotní práce či mimořádných zásluh na rozvoji regionu. Středočeský kraj tyto ceny uděloval poprvé a mezi oceněnými byl i Jan Čáka.
Na závěr si dovoluji popřát poutníkovi Janu Čákovi – Bažantovi suchou stezku, modrou oblohu, pevné zdraví a boží požehnání.
Vokoun, T.O. Suché studánky, Plzeň
Dle Slovníku spisovného jazyka českého z roku 1978 je „čáka“ slovo maďarského původu a znamená vysokou tvrdou parádní čepici k uniformě, ať již k uniformě vojenské nebo zdobena kladívky k uniformě hornické. Ale čeština je krásný a pozoruhodný jazyk, neboť zná i přirovnání „Míti čáku“ ve smyslu míti naději, dobré vyhlídky či ve smyslu míti úspěch. I my máme čáku (míněno s malým „čé“), že máme Čáku (míněno tím s velkým „Čé“).
Kromě Jana Čáky žilo na příbramsku několik slavných nositelů tohoto jména. Řeholní šat kongregace redemptoristů nosil na Svaté Hoře Páter Bernardin Čáka (1864 – 1963) ,majitelem havířské hospůdky „Na Vršíčku“, byl měšťan Josef Čáka, zakládající člen Čtenářského spolku na Březových Horách a v letech 1850-1864 starosta Březových Hor. Báňskou akademii v Příbrami absolvoval báňský inženýr Josef Čáka, narozený v roce 1835.
----------------------------------------------------------------------------------
V Galerii Františka Drtikola, Zámeček – Ernestinum, Příbram, Jan Čáka vystavuje v termínu 4.6. 2009 - 31.7. 2009 výběr ze svého díla.
Podrobnosti najdete na:
http://www.pribram.cz/index.php?menu=kulturni-akce-detail&akce=515
http://www.galerie-drtikol.com/
http://www.mapy.cz/#st=s@sss=2@ssq=Tyr%C5%A1ova%20106@ssp=120181669_126076801_150918053_150357889
--------------------------------------------------------------------------------------------------
Chci poděkovat Tonymu (Avalon, Brdská vločka) za poskytnutí použitých materiálů a souhlas s jejich zveřejněním. Zároveň skládám poklonu Vokounovi (T.O. Suché studánky) za sepsání životopisu pana Jana Čáky. DĚKUJI !!!
Námořník.
----------------------------------------------------------------------------------
Pro VHSB zpracoval v květnu 2009 Námořník.
Novinky
No, nekupte to! Celkové náklady na pořízení tří tlačítek činí 116 160 korun, roční náklady na jejich servis a provoz jsou vyčísleny na 533 610 korun.
Plzeňský kraj instaluje do jara příštího roku v Chráněné krajinné
oblasti Brdy (CHKO) hlásiče pro zajištění bezpečnosti návštěvníků.
Zdroj: http://pribramsky.denik.cz/zpravy_region/plzensky-kraj-da-do-chko-brdy-hlasice-pro-zajisteni-bezpecnosti-20160924.html
Na dvě stovky hasičů, desítky kusů hasičské techniky od požárních
stříkaček přes cisterny až vrtulník a kilometry hadic. Tak vypadalo
středeční taktické cvičení hasičů s reálnou simulací ohně na dopadové
ploše Jordán v CHKO Brdy.
Zdroj:
http://pribramsky.denik.cz/zpravy_region/na-jordanu-se-uskutecnilo-takticke-cviceni-hasicu-s-realnou-simulaci-pozaru-20160518.html
Počítadlo