Navigace: VHSB - Vojenské Historické Sdružení Brdy >> Články

Německá střelnice Skořice

Německá střelnice Skořice

Truppenübungsplatz Kammwald – Schießbahn II, Skorschitz

Po obsazení prvorepublikového československa německem v roce 1939 došlo také k záběru vojenského výcvikového prostoru Jince. Německá braná moc využívala tento prostor podobně jako naše prvorepubliková armáda převážně k výcviku dělostřelců.

15 cm sFH 18 (schwere Feldhaubitze = těžká polní houfnice) ráže 150 mm, převržená během transportu v Brdech v květnu 1939

Je zajímavé, že se Wehrmacht nespokojil s již zavedenými střelnicemi (Jordán, Brda, Tok) které měly vybudovaný vlastní systém strojoven a pozorovatelen, ale už v roce 1940 začal uvažovat o rozšíření a vybudování střelnice v prostoru  obcí Skořice, Příkosice, Štítov, Myť, Trokavec, Kolvín, Padrť, Přední a Zadní Záběhlá.

Tento záměr začal být realizován na počátku roku 1941 kdy byla vystěhována obec Padrť a koncem téhož roku i zbylé obce v okolí.

V zápětí začala výstavba prvních objektů u Skořic, ale následná vichřice a zimní sněhová kalamita, která Brdy postihla, práce v celém prostoru nejspíše zpomalila.

V této oblasti bylo zřízeno několik pracovních táborů a úzkokolejná železnice pro zpracování dřeva z polomů. Můžeme se jen domnívat, že zde umístěné pracovní síly byly využívány i pro ostatní práce v nově zřízeném Truppenübungsplatz Kammwald.

Tak či onak jsou poslední informace o probíhajících stavbách v oblasti Skořice-Myť-Příkosice z první poloviny roku 1943.

Popis rubu fotografie:
Scharfschießen im Kammwald Juli 1943
v. l. n. (= von links nach) rechts
Hptm. (nečitelné, snad Knoeckel), Genlt. Speich, Oberstlt. Scharpff, Hptm. Schneider, Hptm. Rommel

Překlad:
Ostré střelby v Brdech - červenec 1943
zleva doprava:
kapitán Knoeckel (?), generálporučík Speich, podplukovník Scharpff, kapitán Schneider, kapitán Rommel

Snažili jsme se vypátrat, zda kapitán Rommel na snímku z Brd nemá něco společného s rodinou polního maršála Erwina Rommela, ale s největší pravěpodobností se jedná jen o shodu jmen...

Po skončení války se obyvatelé vysídlených obcí nastěhovali zpět. Bohužel jim to dlouho nevydrželo, protože bylo rozhodnuto o rozšíření vojenského prostoru a v letech 1952-53 byly znovu vystěhovány obce Padrť, Kolvín, Přední a Zadní Záběhlá.

Obcím Skořice, Příkosice, Myť a Štítov se toto vyhnulo a zůstaly mino VVP Brdy a s nimi i objekty bývalé německé dělostřelecké střelnice.

Německé mapové značky pro objekty střelnic (používané v r.1942)

Jak se zdá, samotná střelnice měla tři hlavní směry střelby:

První oblast se nachází severně a severovýchodně od obce Skořice, tedy směrem do dnešního výcvikového prostoru. V této části je jedna strojovna a dvě pozorovatelny – úkryty mužstva.

Pozorovatelna – úkryt mužstva Skořice SV

Pozorovatelna – úkryt mužstva Skořice sever

Strojovna Skořice

Druhá oblast pokrývá údolí Skořického potoka směrem od severozápadu k jihovýchodu. A okolí obce Myť.  V této části jsou čtyři strojovny a některé jejich dráhy se dnes už nelogicky protínají. Nacházejí se zde rovněž tři pozorovatelny – úkryty.

Strojovna Skořický potok

Pozorovatelna – úkryt Skořický potok – Štítov

Pozorovatelna – úkryt Štítov – Myť

Strojovna Příkosice I

Strojovna Příkosice II

Strojovna Myť

Poslední, třetí střelnicí je v oblast Štítov, Pančava, Trokavec a má rovněž směr SZ-JV ale je oproti druhé střelnici poněkud na kopci. Jediným objektem je pozorovatelna – úkryt pod vrchem Přecek.

Pozorovatelna – úkryt

Nejedná se určitě o kompletní výčet objektů této střelnice, protože v letním období jsou zarostlé bujnou vegetací a za tu dobu co tu stojí dokonale splynuly s okolím.

Další zajímavé informace o této střelnici lze najít na stránkách www.brdy.net a www.vvpdedice.net.

Pro Vojenské historické sdružení Brdy - VHSB zpracoval Balu.