Navigace: VHSB - Vojenské Historické Sdružení Brdy >> Články

Vojenské balony nad Brdy

VOJENSKÉ BALONY NAD BRDY

Letos 5. června to bude 226 let od okamžiku, kdy bratři Montgolfierové v Annonay na jihu Francie poprvé veřejně vypustili balon. Jako téměř všechny velké vynálezy i tento brzy začal sloužit k vojenským účelům. Během druhé poloviny 19. století většina armád západních zemí začala využívat balony k pozorování a také k řízení dělostřelecké palby. Obdobím nejintenzivnějšího nasazení dělostřeleckých pozorovacích balonů se stala 1. světová válka. Po jejím skončení balony do výzbroje své armády zavedla i Československá republika.

V československé armádě byl v srpnu 1920 na základě výnosu MNO /čj.346.196-vzduchopl.1920/ zřízen balonový oddíl, vojskové těleso vzduchoplavectva, s velitelstvím v Olomouci, spadajícím přímo pod Ministerstvo národní obrany (13. odddělení, vzduchoplavecké).

V čs. armádě byl jako dělostřelecký pozorovací balon používán typ pro který jako vzor posloužil balon „K“, vyvinutý německou firmou Ballonfabrik Riedinger. Firmu založil v Ausburgu roku 1897 Ludwig August Riedinger a jeho továrna do konce První světové války zhotovila okolo 4000 kusů pozorovacích balonů. V Československu pro naši armádu balon vyráběla firma Matador v Bratislavě. Objem balonu byl 1200 m³.

Velitelství balonové oddílu byly podřízeny nejdříve dvě a od roku 1921 tři balonové roty (Lysá nad Labem, Olomouc, Nitra). Čs. armáda upoutané pozorovací balony využívala k řízení palby těžkého dělostřelectva. V roce 1924 balonové roty přešly do podřízenosti dělostřelectva a r.1925 sloučeny v Dělostřeleckou balonovou rotu umístěnou v Milovicích.

V roce 1933 byla rota začleněna do dělostřeleckho pluku 331 (III. oddíl) a reorganizována na dvě balonové baterie, v r.1935 se z baterií staly roty a roku 1936 se celý oddíl spolu s plukem 331 přestěhoval do Příbrami.

Součástí nově postavených kasárenských objektů děl. pluku 331 byla i tzv. „Balónka“ – hangár pro dělostřelecké pozorovací balony, který stojí dodnes a díky své stavební konstrukci je ojedinělou technickou památkou. Navíc je i jediným hangárem na světě, který byl postaven výhradně pro balony. Podobné stavby budované v jiných zemích sloužily vzducholodím. Hangár armádě šetřil náklady za vypouštění a nové napouštění plynu do pozorovacích balonů.

Motorizovaná gondola vybavená motorem Siemens Sh 14 (120 HP) je vystavena v Národním technickém muzeu v Praze.

Přesuny balonů na dělostřeleckou střelnici Brdy – Vojenský tábor Jince probíhaly unikátním způsobem a to vzduchem. Za tímto účelem byly balony vybaveny gondolou s motorem a provizorním, velmi primitivním řízením s kormidlem umístěným na zádi namísto spodního stabilizátoru. V podstatě touto úpravou vznikla malá (ale jen obtížně) řiditelná vzducholoď.

Dělostřelecký pozorovací balon nad kasárnami v Jincích. 

Historie pozorovacích balonů používaných meziválečnou čs. armádou končí v červenci 1939 spolu se zrušením dělostřeleckého pluku 331.

V dubnu 1931 zavedlo MNO pro piloty a pozorovatele z balonu pamětní odznaky.

Po druhé světové válce čs. armáda pozorovací dělostřelecké balony do své výzbroje již znovu nezavedla. Využívaly se pouze upoutané balony, sloužící k výcviku seskoku padákem. 

-----------------------------------------------------------------------

Pro VHSB v lednu 2009 zpracoval Námořník. 

Děkuji sběrateli pohlednic, panu V.J. za zapůjčení unikátních fotografií.