Navigace: VHSB - Vojenské Historické Sdružení Brdy >> Články

Zasedání vlády ČR 4.1. 2012

Vláda schválila návrh na zrušení VÚ Brdy

    Na zasedání vlády ČR, které se konalo 4. ledna 2012 byl schválen materiál vycházející z tzv. „Bílé knihy o obraně“, zabývající se optimalizací vojenských újezdů. Ministerstvo obrany v něm navrhuje jeden ze stávajících újezdů zcela zrušit  - konkrétně vojenský újezd (VÚ) Brdy - a plochu zbývajících čtyř výrazně zmenšit.

    Na jeden den bylo oznámení o úmyslu Ministerstva obrany a nyní tedy i vlády zrušit VÚ Brdy jedním z hlavních námětů zpráv sdělovacích prostředků. Bohužel, opět se ukázala neserióznost a senzacechtivost některých redaktorů, kteří velkými titulky (například ZDE či ZDE) hlásali zavádějící informaci, že „Vláda zrušila vojenský újezd Brdy,…“ nebo „Vláda dnes oficiálně zrušila vojenský újezd Brdy“. VÚ Brdy nebyl k 4.1. 2012 zrušen. Vláda na svém zasedání vyjádřila souhlas s návrhem na jeho zrušení a s harmonogramem, který stanovuje dnem předání území újezdu „civilní správě“ (a zpřístupnění veřejnosti) 1. leden roku 2016. Do té doby budou i nadále platit všechna zákonná omezení určující podmínky vstupu a vjezdu na území VÚ Brdy.

    Dále jsou citována(?) slova ministra obrany, který prohlásil: "Neexistuje vojensko-strategický důvod pro to, proč by armáda měla zabírat tuto plochu," řekl ministr obrany Vondra. "Vojenský újezd Brdy byl využívaný armádou nejméně, bylo to tak čtyři, maximálně osm dnů do roka. Na náš návrh tedy bude zcela zrušen," dodal.

    Ti, kdo se v dané problematice jen trochu orientují (například vojáci ze Střediska obsluhy výcvikových zařízení VÚ Brdy), se mohou pouze pousmát - pro příklad jeden namátkou vybraný měsíc roku 2011 - březen. V tomto měsíci se na vševojskové střelnici (cílová plocha Brda) cvičilo 11 dnů, na letecké střelnici Jordán po tři dny probíhal výcvik předsunutých leteckých návodčích (FAC, Forward Air Controllers) v oblasti blízké letecké podpory pozemním jednotkám s využitím vrtulníků Mi-24/35, letounů L-159 ALCA a za účasti skupiny instruktorů a studentů školy leteckých operací z amerického letectva v Evropě (AGOS). Na pěchotní střelnici Bahna se střílelo 15 dnů, ve Velcí (pěchotní střelnice) 9 dnů, pistolová střelnice Jince 4 dny, pěchotní střelnice Kolvín - jih 16 dnů a na házelišti ručních granátů Brda probíhal výcvik 8 dnů. Z výše uvedeného je vidět, že vojenský výcvik v Brdech byl poněkud intenzivnější než jak páni redaktoři citují ministra obrany.

A necvičili zde zdaleka jen dělostřelci.

    Ponechme teď ale stranou jaké důvody vedly Ministerstvo obrany k podání návrhu na zrušení VÚ Brdy (analýza na základě které o tom údajně bylo rozhodnuto nebyla navzdory  přímým žádostem a interpelacím politiků i senátorů do dnešního dne zveřejněna) a věnujme se tomu, co by mohlo nastat po opuštění Brd armádou. Přesto, že pozemky na území VÚ Brdy jsou státním majetkem a MO deklaruje zachování tohoto statutu, obyvatelé přilehlých obcí se obávají možných developerských záměrů , výstavby ve Středních Brdech a s tím spojeného zvýšení dopravní zátěže a celkového zhoršení životních podmínek v jejich doposud klidných obcích.

    Zatím lze bez pochybností doložit jen jeden konkrétní podnikatelský záměr, vycházejí od jisté zájmové skupiny v Příbrami: „Chtěli bychom na vrchu Třemošná vybudovat rekreační areál, podobný nedalekému Monínci“. Z druhého konce Brd, ze Strašic se zase ozvalo, že chtějí řešit problematiku jakýchsi blíže nespecifikovaných „páteřních komunikací“ a jsou sice pro úplnou stavební uzávěru, ale zároveň hned zmiňují, že „výjimkou by mohla být výstavba několika útulen uvnitř CHKO s případným základním občerstvením. Ty by však mohly být vybudovány pouze na starých zbořeništích.“

    Doposud  ochranu brdské přírody a krajiny dostatečnou měrou zajišťovala samotná existence vojenského újezdu, ale jak konstatoval Ministr Alexandr Vondra, ochrana přírody není úkolem Armády České republiky. Ministerstvo životního prostředí proto ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny již v létě loňského roku pro Brdy vypracovalo dvě varianty způsobu ochrany - a to buď vyhlášením chráněné krajinné oblasti (CHKO) nebo prostřednictvím sítě maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ) a přírodního parku (PP).

    Ve sdělovacích prostředcích se také objevilo tvrzení, že po odchodu armády bude v Brdech vyhlášena CHKO… 

    Ovšem  realita  je  poněkud  odlišná. Na  posledním  jednání  starostů   podbrdských  obcí s  Komisí  pro optimalizaci VÚ v Jincích, které proběhlo 21.11. 2011, se  přítomní starostové vyslovili  proti  aktuálnímu návrhu ministerstev obrany a životního prostředí na vyhlášení rozšířené chráněné  krajinné  oblasti,  zahrnující plochu VÚ Brdy,  ale  i již  existující  přírodní parky Třemšín, Brdy   (jihozápadní část „civilních“ Brd  v  Plzeňském kraji)  a území mimo stávající vojenský újezd  od Jinců, přes Příbram až po Rožmitál pod Třemšínem.

    V závěrech ze schůzky se konstatuje: "Při vyhlašování CHKO starostové jednoznačně preferují vyhlášení ve stávajících hranicích vojenského újezdu. Nesouhlasí s velkou variantou CHKO." Z odborného hlediska ochrany přírody a krajiny tato „malá“ CHKO postrádá smysl. Případné vyhlášení CHKO by mělo být nikoliv účelové (pouze na území rušeného vojenského újezdu), ale  tak, aby byl tímto stupněm ochrany pokryt ucelený biogeografický celek a důležité přírodní hodnoty v regionu Brd.

    Starostové tedy přestože souhlasí s nutností ochrany přírody a krajiny Středních Brd nechtějí aby jejich obce i se svými nynějšími katastry byly v současné době zahrnuty do nové  CHKO (mají obavy aby se CHKO nakonec nestala brzdou pro rozvoj jejich obcí?). Má tedy smysl nadále prosazovat chráněnou KRAJINNOU oblast bez okolní krajiny, pouze na území, jehož lesní porosty jsou cca z 80% tvořeny smrkovými monokulturami hospodářských lesů?

    Nestačilo by v tomto případě ochranu přírody Středních Brd zabezpečit vyhlášením maloplošných zvláště chráněných území, která by pokryla výjimečně cenné lokality sítí přírodních rezervací (národních přírodních rezervací) a přírodních památek (národních přírodních památek)?  Návrh je zpracován a připraven k realizaci. Velkoplošnou ochranu území by mohl zajistit přírodní park (PP), který by logicky navazoval a propojil již stávající PP Brdy, PP Třemšín, PP Trhoň a PP Hřebeny. 

Zdroj: AOPK ČR

    Unikátnost tohoto území - jedná se 260 kilometrů čtverečních s prameništi vodních toků a nádržemi plnými pitné vody - kromě z hlediska ochrany přírody cenných maloplošných lokalit, spočívá hlavně v jeho celkové opuštěnosti a nezastavěnosti. To vše uprostřed Čech, mezi Prahou a Plzní, necelých 50 kilometrů od našeho hlavního města.

    Jak prohlásil v rozhovoru pro Českou televizi v roce 2009 tehdejší náměstek ministra životního prostředí František Pelc, v současnosti ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny, jsou Brdy sice tichou oblastí, kde přežívá například i rys ostrovid, ale nesplňují kritéria pro vyšší ochranu. …

„Míra dochovaných přírodě blízkých ekosystémů není vysoká, převažují zde monokultury smrku, a proto v žádných koncepčních dokumentech resortu životního prostředí v uplynulých 15 letech a ani v poslední strategii vyhlašování chráněných krajinných oblastí a národních parků z loňského roku se s vyhlášením Brd za chráněnou krajinnou oblast, natož národní park, nepočítá,…" uvedl Pelc.

    Z pohledu občanů podbrdských obcí, ale i některých odborníků je tedy hlavním cílem ochrany Středních Brd uchování  málo dotčeného stavu krajiny (ve srovnání s okolím a v posledních desetiletích díky existenci vojenského újezdu)  a nepřekročení únosné míry dopravní zátěže.

    V zemědělské a průmyslové krajině České republiky není již mnoho území, která by byla relativně nezastavěná a liduprázdná. Můžeme je najít v některých částech našich pohraničních hor a také, jako jisté specifikum, právě na území vojenských újezdů.

    Nezastavitelnost území by mohla být definována již v samotném statutu přírodního parku a navíc ještě posílena jejím zakotvením do zásad územního rozvoje Kraje (krajů) a na nižší úrovni do územních plánů obcí, kterým by katastry na území VÚ měly připadnout.

    Navíc v současné době prosazování úspor na všech úrovních státní správy i ve všech resortech není jistě zanedbatelné, že zřízení sítě MZCHÚ a přírodního parku i následné náklady na „provoz“ by s velkou pravděpodobností byly mnohem nižší než v případě CHKO.

    Na zasedání vlády ČR, které se konalo 4. ledna 2012 byl tedy schválen materiál zabývající se optimalizací vojenských újezdů a zrušením VÚ Brdy. Mimo jiné se v něm také konstatuje, že podle vypořádání připomínek v meziresortním připomínkovém řízení v případě přetrvávajícího rozporu při projednání záměru na vyhlášení CHKO mezi MŽP, zástupci územních samosprávných celků a MO, lze akceptovat variantu ochrany přírody navrhovanou AOPK ČR formou kombinace soustavy maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ) a přírodního parku, kde územní nezastavitelnost by byla začleněna do zásad územního rozvoje (ZUR) kraje a následně do územních plánů obcí.

    Zmíněný „přetrvávající rozpor“, tj. nesouhlas starostů podbrdských obcí s CHKO navrženou Ministerstvem životního prostředí je popsán výše…

    Kromě ochrany přírody a krajiny Středních Brd je další závažnou otázkou odstranění selhané a nevybuchlé munice - pyrotechnická asanace území na kterém po více jak 80 let probíhaly ostré cvičné střelby. Toto téma se již stalo námětem dotazů adresovaných Ministerstvu obrany.

Námořník, 5.1. 2012